SOLÁRNÍ STUDIO PŘEROV - KozlovskáSOLÁRNÍ STUDIO OLOMOUC - LafayettovaSOLÁRNÍ STUDIO OLOMOUC - Masarykova třídaSOLÁRNÍ STUDIO PROSTĚJOV - ÚjezdSOLÁRNÍ STUDIO BRNO - Náměstí Svobody

O opalování

Letní péče o pleť

Léto už je doslova za rohem, teploty stoupají a my postupně odhazujeme jednotlivé vrstvy teplého oblečení. Ze svých šatníků vytahujeme kraťasy, minisukně a tílka a musíme si tak chtě nechtě přiznat, že zdravě opálená pokožka v nich vypadá daleko lépe a atraktivněji než ta bílá. 

Jemného opálení můžeme dosáhnout lehce. Na předních místech popularity jsou solária, kde za poměrně krátkou dobu získáte nádherný bronzový odstín. Využívat je můžete po celý rok, hlavně v zimních měsících vám dodají tolik potřebný vitamin D, který v létě přirozeně získáváme ze slunečního záření, respektive jeho UV paprsků. V zimě však toto záření slábne, nezbývá tedy, než „déčko“ doplnit jinde a solária jsou na to ideální. Ovšem i v létě mají svou důležitou funkci. Obzvláště bledulkám může pár návštěv pomoci lépe snášet slunce. Také v případě, že máte citlivou kůži, špatně se opalujete a chystáte se na dovolenou k moři, vám solárium pomůže připravit se na pobyt na slunci.  

Při opalování je však třeba používat opalovací kosmetiku, která pokožku ochrání, vyživí a hydratuje. Nevíte-li si rady, nechejte si s výběrem poradit,získáte tak přípravek přesně pro váš typ pokožky. Nevystavujte svou kůži zbytečnému riziku. Používejte opalovací krémy, které vám zaručí ochranu před UVA i UVB a infračervenými paprsky a zároveň působí proti předčasnému stárnutí pokožky. Praktická je hydratační mlha, která chladí a osvěžuje. V létě vaše pokožka přímo volá o vodu, sluníčko ji totiž hodně vysušuje, proto nepodceňujte ani výběr pleťové kosmetiky. Hydrataci totiž v létě potřebuje dvojnásob. Kromě ochrany před slunečním zářením, jí tedy dodejte také dostatek vláhy nejen ráno, ale i večer při čištění a odličování pleti. Hydrataci a výživu dodejte nejen vašemu obličeji, ale s pomocí tělové kosmetiky i kůži celého těla. Protože pouze hydratovaná pokožka rovná se krásná pokožka. 

Opalování je zkrátka dnes módní trend. Ale obzvláště zde platí víc než kde jinde staré známé pravidlo – všeho s mírou.


Autoimunitní onemocnění

Proč tělo bojuje samo proti sobě?
Autoimunitních onemocnění přibývá. Postupně ale lékaři stále víc chápou, jak a proč vznikají. Nejznámějšími autoimunitními onemocněními jsou roztroušená skleróza, Hashimotova nemoc, Crohnova choroba, revmatoidní artritida nebo lupenka. Podle údajů německé nadace pro autoimunitní choroby stoupl počet případů těchto onemocnění v Německu za posledních dvacet let na dnešní 4 miliony.

Co způsobuje, že tělo bojuje proti vlastnímu imunitnímu systému?
Příčiny autoimunitních onemocnění jsou rozmanité. Lékaři vycházejí z toho, že neexistuje jediný původce, nýbrž spousta patogenů, které se sejdou dohromady. Často jsou rozhodující genetické dispozice. Rodinná anamnéza je známa u revmatu, Crohnovy choroby a roztroušené sklerózy. Vedle dědičných faktorů hraje roli i životní styl. Sem patří především strava, protože střevní flóra výrazně ovlivňuje imunitní systém. Vedle genetických předpokladů a životního stylu, zejména stravy, jsou to zřejmě environmentální faktory, které přetěžují imunitní obranný systém. Mezinárodní studie připouštějí závěr, že chemické látky mohou vyvolat autoimunitní onemocnění. Jako původce narušené imunitní obrany uvádí berlínský Ústav medicínské diagnostiky “obecné průmyslové jedy, umělé hmoty, rozpouštědla, těžké kovy.” K faktorům, které mohou vyvolat autoimunitní onemocnění, patří i environmentální faktory, a to zřejmě obzvlášť chemické látky.

Jedy jako původce autoimunitních onemocnění
Konkrétně jsou známy následující souvislosti: Lidé, kteří přijdou na pracovišti do styku s křemičitým prachem nebo minerálním olejem, by mohli onemocnět kloubním revmatismem. Přísady v kosmetice by mohly způsobovat systémový lupus se zarudnutím. Změkčovadla v plastech by mohla být původcem Hashimotovy nemoci, postihující štítnou žlázu. Také nedostatek vitaminu D díky nedostatku slunečního záření může zvýšit riziko autoimunitního onemocnění stejně jako i určité infekce. Těchto následků si však postižení všimnou až po letech nebo desetiletích. První protilátky, které jsou namířeny samy proti sobě, se totiž tvoří často už léta nebo desetiletí před tím, než autoimunitní onemocnění propukne.

Autoimunitní onemocnění propuknou často zejména ve fázích života bohatých na události
Často jsou postižení ve věku mezi 20 až 50 lety. Právě ve chvílích, kdy toho mají pacienti moc, jsou pracovně nebo soukromě velmi vytíženi, se u mnoha objevují první ataky. Například u Hashimotovy tyreoiditidy, onemocnění štítné žlázy, hraje stres velkou roli. Proto je důležité co možná nejvíce omezit nebo odbourat negativní zátěž, tvrdí expert na Hashimotovu nemoc Joachim Feldkamp z univerzitní kliniky v Bielefeldu: “Pacienti toho mohou udělat spoustu. Měli by se pokusit žít pokud možno bez stresu, nenechat na sebe příliš působit vnější tlaky, plánovat si život možná trochu víc strukturálně. Mnoho pacientů a pacientek má poruchy spánku. Zde je důležité mít určitou spánkovou hygienu a dodržovat jisté rituály, např. večer nesedět příliš dlouho na ostrém světle. Pomáhají i relaxační techniky jako jóga nebo meditace.”

Negativní stres je faktorem se zjevným vlivem na ataky nemoci
Autoimunitní onemocnění lupus, odborným názvem systémový lupus erythematodes, postihuje často mladé ženy. A sice často před maturitou, kdy stres vzrůstá na maximum, říká reumatolog a odborník na autoimunitní onemocnění z Mainzu. Tento negativní stres pak vyvolává ataky. Odborníci zde mluví o neuro-bio-psychoimunologii: spolupůsobení duševních a tělesných faktorů má vliv na to, zda a jak může být onemocnění skutečně stabilizováno.

Rakovina a autoimunitní onemocnění se mohou vzájemně podmiňovat
Také nádorová terapie dostává obranný systém příležitostně mimo kontrolu. To zjistili američtí vědci. V krvi pacientů s rakovinou se našly autoprotilátky. Tělo je vyprodukovalo omylem, protože nádorové buňky a buňky jednoho důležitého proteinu v těle si byly svou strukturou podobné. Imunitní systém je zaměnil. Tyto protilátky pak způsobily sklerodermii - rovněž jedno z autoimunitních onemocnění. Také Andreas Schwarting potvrzuje, že při autoimunitních onemocněních může dojít k celé řadě nádorových onemocnění. Pacienti s rakovinou trpí častěji než jiní lidé také autoimunitními onemocněními.

Autoimunitní onemocnění se nedají vyléčit, ale u mnoha z nich lze zabránit jejich progresi
Autoimunitní onemocnění se projevují zpravidla ataky. Neustále dochází k zánětům. Tato onemocnění jsou chronická a nevyléčitelná. U mnoha z nich lze ale v současnosti zabránit jejich progresi: kortison brzdí typické zánětlivé procesy, léky proti bolesti s antirevmatickými a protizánětlivými účinky mírní ve velké míře potíže nebo bolesti. Zdá se však, že u mnoha autoimunitních onemocnění neexistuje nic, co pomáhá. Například u tvrdnutí pojivové tkáně, sklerodermie. Nicméně tato léčba je velmi náročná a v některých evropských zemích, kde se provádí ji lze uskutečnit jen v nejtěžších případech nemocných pacientů
Proto je dobré předcházet takovýmto onemocněním a nejenom zdravě žít, vyhýbat se stresovým situacím a vůbec se snažit dodržovat zdravou životosprávu,ale i pravidelně doplňovat vitamín D.


Chybné tvrzení se ani stálým opakováním nestane správným

Znovu a znovu to čteme v novinách a slyšíme od nedostatečně informovaných lékařů: “Stimulace přirozené syntézy vitaminu D v kůži, ani aktivace přirozené obranyschopnosti kůže proti skutečnému slunečnímu záření v soláriích nefunguje. Pro obojí je třeba UVB záření a solária přece poskytují jen UVA záření.”

Tyto výroky jsou stejně tak chybné jako dřívější domněnka, že Země je placatá, neboť moderní přístroje emitují vedle UVA záření i nezanedbatelný podíl UVB záření.

Je to snadno zjistitelné i bez nákladných měřících přístrojů, neboť na UVB záření jsou závislé nejen biopozitivní účinky opalování, ale bez UVB záření nemůže vzniknout ani úžeh. Abyste u nás nikdy úžeh nedostali, určíme Vám pomocí naší analýzy typu kůže odpovídající doporučené dávkování.

Kdyby naše přístroje emitovaly skutečně jen UVA záření, mohli bychom si tato doporučení a s tím spojené maximální opalovací časy ušetřit, neboť bez UVB záření byste nemohli dostat úžeh ani při příliš dlouhém opalovacím čase. Moderní solária poskytují mírné, ale účinné UVB záření a Země opravdu není placatá.
/SunClub by PCA 29. března 2018/


Proč je pro nás světlo tak důležité

Jsme moderní, technicky vysoce vybavení lidé - a přece jsme značně závislí na tom, kolik světla se nám dostane. U některých lidí vyvolává nedostatek světla dokonce deprese. Proč je světlo pro naše tělo tak důležité?
Že sluneční světlo je elementárně důležité, to všichni cítíme. Pro nás lidi je koneckonců dodavatelem energie jako takovým. Nejen nepřímo, přes fotosyntézu rostlin, které jsou pro nás zdrojem obživy, nebo přes solární články na našich střechách. Sluneční energii čerpáme také přímo přes naši kůži. A tato sluneční energie například způsobuje, že se z předstupňů tvoří životně důležitý vitamin D. Světlo potřebujeme samozřejmě k vidění, tvořícímu součást smyslové soustavy, kterou náš mozek obhospodařuje. A světlo je také důležitým dodavatelem impulzů pro naše biologické rytmy, pro naše vnitřní hodiny. V době kolem nejkratšího dne v roce, 21.12., tedy zimního slunovratu, zažíváme nejkratší den a nejdelší noc. V tomto ročním období tikají naše hodiny o něco pomaleji. Noční spánek v zimě je pak skutečně delší a hlubší. Že jdou naše vnitřní hodiny pomaleji, souvisí také s naší tělesnou teplotou. Ta je totiž v zimě minimálně nižší. Kromě toho máme v zimě v krvi víc melatoninu, hormonu, který je důležitý pro spánek a jenž může následkem toho způsobovat únavu a také špatnou náladu. Produkce melatoninu je řízena epifýzou - šišinkou, jež je součástí mezimozku - a tato žláza je informována prostřednictvím speciálních fotoreceptorů v oku o změně světelných poměrů. Mimochodem poznatek, který není starý ještě ani 20 let.

Čerpat světlo proti únavě
V zimě potřebujeme víc světla obzvlášť proto, že trávíme skoro celý den uvnitř při umělém osvětlení. Pro srovnání: v normálních místnostech je zpravidla 100 luxů (lux je jednotka intenzity osvětlení), jasné letní poledne má 100 000 luxů a dokonce i během oblačného zimního dne je venku hodně přes 1 000 luxů. Často si vůbec nevšimneme, jak gigantický je rozdíl mezi vnitřkem a venkem, protože nás náš systém vnímání přelstí. Přizpůsobí se momentálním světelným poměrům a pracuje logaritmicky. To znamená, že pokud hoří jedna nebo dvě svíčky, udělá pro nás velký rozdíl. Jestli hoří deset nebo jedenáct svíček, to už dokážeme rozeznat mnohem obtížněji. A když hoří tisíc svíček, musí jich přibýt velmi mnoho, než si všimneme rozdílu. Ale epifýza se nedá oklamat tak snadno jako naše vnímání. Proto je důležité chodit pokud možno každý den přinejmenším na hodinu na procházku a venku načerpat světlo proti únavě.

Nedostatek světla může způsobit deprese
U mnoha lidí může nedostatek světla způsobit opravdovou depresi. Tyto zimní deprese nejsou vůbec řídké. U nás je má každý desátý dospělý, na Aljašce dokonce každý třetí. Úspěšnou terapií je i zde víc světla. Při světelné terapii je člověk vystaven umělému světlu o intenzitě přinejmenším 2 500 až 10 000 luxů, například z lampy s denním světlem. Také depresivní pacienti se uzdravují v pokojích orientovaných na jih rychleji než v pokojích orientovaných na sever. Takže když slunce svítí, ven! A když nesvítí, také ven a potěšit se jasem zatažené oblohy. Neboť co říká staré přísloví? Kde svítí slunce, tam nechodí lékař.
Proto je na místě se věnovat otázce návštěvy solária v takové míře,abychom předcházeli problémům,které z nedostatku slunce a světla mohou v našem organismu nastat.
/Zveřejněno 21.12.2018 Regina Oehlerová/


Pusťte slunce do svého srdce

Vitamin D jako ochrana před kardiovaskulárními onemocněními

Vitamin D a kardiovaskulární onemocnění
Ve střední Evropě jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí. Asi nejznámějšími formami onemocnění kardiovaskulárního systému jsou vysoký krevní tlak, arterioskleróza, srdeční infarkt, mrtvice nebo pod lidovým názvem přerušované kulhání známé bolestivé ucpávání tepen dolních končetin. I když při vzniku těchto onemocnění hrají dozajista roli různé faktory, četné studie v současné době dokládají pozitivní (přímé i nepřímé) účinky vitaminu D na zdraví kardiovaskulárního systému. Že má sluneční hormon takový vliv na onemocnění srdce a cév, není v podstatě nikterak překvapivé, neboť v nejrůznějších tělesných tkáních, hrajících roli při kardiovaskulárních onemocněních, byly prokázány receptory vitaminu D. Odborná literatura konstatuje, že vitamin D snižuje krevní tlak, zlepšuje funkce srdečního a kosterního svalstva a zmenšuje riziko diabetu (opět rizikový faktor pro cévní změny), stejně jako arteriosklerózy a srdečního infarktu.

Účinky vitaminu D na příkladu krevního tlaku
Ve Framinghamově studii s 1739 účastníky bylo průběžným pozorováním během více než pěti let zjištěno dvojnásobné riziko srdečního infarktu, trpěl-li dotyčný zvýšeným krevním tlakem a nedostatkem vitaminu D. Přitom i samotný výskyt vysokého tlaku je závislý na zásobování vitaminem D. Měření hladiny vitaminu D u 12.644 účastníků studie NHANES ukázalo 20%ní pokles věkem podmíněného nárůstu krevního tlaku u účastníků s nejvyššími hodnotami vitaminu D (Judd, Nanes, Ziegler, Wilson & Tangpricha, 2008). V rámci studií Health Professional a Nurses Health Study bylo u respondentů s nedostatkem vitaminu D zjištěno u mužů 6,1násobně a u žen 2,7násobně zvýšené riziko výskytu vysokého krevního tlaku.

Četné studie dokládají, jak důležitý je vitamin D pro zachování zdravého kardiovaskulárního systému. Tváří v tvář skutečnosti, že kardiovaskulární onemocnění jsou “zabijákem č. 1” mezi příčinami úmrtí, je dostatečné zásobování vitaminem D jednoduchou a přitom efektivní cestou, jak zvýšit šance na zdravý a dlouhý život.
/Helena Jansenová 3. srpna 2018/


Rakovina
Jak se slunce stará o to, abychom nedostali rakovinu

Slunce nebo solárium má významný vliv na naše zdraví. Je-li vystavena slunečnímu nebo umělému záření, produkuje naše kůže hormon vitamin D. V našem těle plní tento “sluneční hormon” na mnoha místech důležité úkoly. Odedávna je známo, že vitamin D se podílí nejen na tvorbě kostí a svalů, ale hraje i důležitou roli v soustavě krevního oběhu, v imunitním systému i dýchací soustavě a je potřebný pro různé funkce mozku. Také jako prevence proti většině druhů rakoviny je doporučována adekvátní hladina vitaminu D, ale také přirozený denní rytmus. Proč tomu tak je, to vysvětlíme zde:

Vitamin D zabraňuje vzniku tumorů

Vitamin D ovlivňuje především zdraví buněk v takzvaném epitelu, vnější vrstvě tkáně našich orgánů a žláz. Zde vzniká většina druhů rakoviny. Odumírání poškozených buněk (apoptóza), takříkajíc “úklidová práce” po škodách vzniklých působením UV záření, je zcela podstatně řízeno prostřednictvím vitaminu D. Při nedostatku vitaminu D se mohou rakovinné buňky nerušeně množit. Pozitivní vliv vitaminu D byl zjištěn u velkého množství zhoubných nádorů. Mimo jiné se to týká následujících orgánů, resp. druhů rakoviny: prsa, střevo, plíce, vaječník, pankreas, prostata (Moukayed & Grant, 2017). Prospektivními dávkami 1100 IU vitaminu D po dobu 4 let pokleslo v rámci jedné studie například riziko vývoje nějakého zhoubného nádoru o 77% (Lappe et al., 2007). Normální hladina vitaminu D snižuje u jiných diagnostických skupin (např. u ischemických chorob srdečních) o polovinu riziko úmrtí na zhoubný nádor (Pilz et al., 2008).

Zejména nejčastější tumory tlustého střeva, prostaty a ženského prsu citlivě reagují na vitamin D. Vitaminu D jsou tudíž s ohledem na prevenci nebo odstranění tumorů připisovány následující účinky:
- potlačení růstu tumoru
- oslabení signálů k metastazování
- zvýšená stimulace k odumírání buněk
- diferenciace buněk (směrem k nezhoubnosti)
- redukce vaskularizace tumoru

Lepší perspektivy u rakoviny prsu prostřednictvím vitaminu D
Rakovina prsu je nejčastější formou tumoru u žen. Ale v rámci pokračujícího výzkumu vlastností vitaminu D se objevily nové poznatky, které mají za následek výrazně lepší perspektivu. Nejdřív jmenujme studii Robin a spolupracovníků z roku 2007. Výzkumný tým vyhodnotil údaje v rámci velké „Iowa Women Study“, které se v letech 1986 až 2004 zúčastnilo v Americe 34.000 žen. Podávání 800 UI vitaminu D ve stravě ve srovnání s 400 UI vedlo k poklesu rizika vývoje rakoviny prsu o 34%. Také v podobně velkém kolektivu, kdy se studie „Women Health Study“ zúčastnilo 10.000 žen ve věku těsně před klimakteriem, byl prokázán 35%ní pokles u těch žen, které dostávaly ve stravě zvýšené množství vitaminu D (Lin, 2007).

Garlandova pracovní skupina dospěla již v roce 2007 při resumé dvou studií s celkem 1760 pacienty rovněž k jednoznačným výsledkům. Skupina s nejvyššími hladinami vitaminu D (> 120 nmol/l = 48 ng/ml) vykazuje oproti ženám se zřetelně nižšími hladinami vitaminu D < 32 nmol/l = 12,8 ng/ml 50%ní redukci rizika (viz diagram) onemocnění rakovinou prsu. Riziko vývoje rakoviny prsu u postmenopauzálních žen v závislosti na obsahu vitaminu D v krvi.

Vitamin D pomáhá i po léčbě rakoviny prsu
Tucty studií z minulých let již poukazovaly na ochranné účinky vitaminu D proti rakovině prsu. Ženy, kterým delší dobu chybí dostatečné množství slunečního hormonu, onemocní po úspěšné léčbě častěji opakovaně rakovinou prsu a na tuto nemoc také častěji umírají než ženy s dostatečnou hladinou vitaminu D v krvi. Kanadští autoři v roce 2009 analyzovali nejdůležitějších osm studií s celkem více než 5.000 účastnicemi a jejich výsledek potvrdili. U žen, u kterých byl po diagnóze a léčbě rakoviny prsu zjištěn nedostatek vitaminu D, existovalo více než dvojnásobné riziko návratu této nemoci. Úmrtnost byla u žen s nedostatkem vitaminu D o 76% vyšší než u těch, které ho měly dostatek. “Našli jsme jednoznačnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D v okamžiku diagnózy rakoviny prsu a návratem této nemoci, stejně jako častostí úmrtí”, říká vedoucí vědeckého týmu McGillovy univerzity prof. April Roseová. Tyto výsledky podpořila i další metaanalýza 5 studií. Dokládá vyšší počet přeživších žen, jež onemocněly rakovinou prsu, pokud měly vyšší sérovou koncentraci vitaminu D v krvi (Mohr, Gorham, Kim, Hofflich, Garland, 2014). Jestli se zde jedná jen o souvislost, nebo skutečně o příčinu a účinek, jak uvádějí sami autoři, musí být ještě objasněno v dalších studiích.

Vitamin D chrání před metastázemi a předčasnou smrtí
V roce 2008 informovali vědci na výročním zasedání Americké společnosti pro boj s rakovinou, že sluneční hormon chrání i před metastázami a předčasným úmrtím na rakovinu. 512 žen po operaci zhoubného nádoru prsu bylo vyšetřováno po dobu deseti let. Jen 24% z nich mělo zpočátku dostatečnou hladinu vitaminu D. V tomto období vedla nízká hladina vitaminu D (nedostatek) ke zvýšení rizika tvorby metastáz o 94% a předčasného úmrtí pak o 73%.

Vitamin D chrání i před rakovinou prostaty
I karcinom prostaty, nejčastější tumor u mužů, vykazuje v několika studiích souvislost s hladinou vitaminu D. Jedna pracovní skupina zveřejnila v roce 2008 ve své zprávě informace o souvislosti UVB záření a výskytem karcinomu prostaty, stejně jako úmrtností na následky této nemoci v USA (Grant). Ke snížení rizika dochází u častosti zhruba o 60%, u úmrtnosti pak zhruba o 50%. I další zveřejněná studie (Physicians Health Study) Li a spolupracovníků (2007), které se zúčastnilo 14.900 mužů, dospěla k podobným výsledkům. U mužů s hladinou vitaminu D pod 62 nmol/l (= 24,8 ng/ml) bylo zhruba dvakrát vyšší riziko vývoje agresivního tumoru. Vezmeme-li v úvahu individuální genetické změny prostaty, docházelo u mužů s vysokou hladinou vitaminu D dokonce k 60%ní až 70%ní redukci rizika.

Zdá se být skutečností, že vitamin D u pacientů s tumorem prostaty v nižším stádiu může dokonce zabránit tomu, aby se rakovina stala agresivní, a nadto způsobit, aby docházelo k její regresi.
/Výzkumy tohoto typu byly uveřejněny v roce 2015 americkou organizací Chemical Society (acs)/


Slunce: Spíš benefit než riziko

Heike Moserová v rozhovoru s odborníkem na vitamin D prof. dr. Jörgem Spitzem
“Slunce: Spíš benefit než riziko!”

Prof. MUDr. Jörg Spitz
Prof. MUDr. Jörg Spitz (74) je jedním z nejrenomovanějších expertů na vitamin D v Německu. Tento odborný lékař se zaměřením na nukleární, nutriční a preventivní medicínu pracoval po své habilitaci kromě jiného jako šéflékař oddělení nukleární medicíny na městské klinice ve Wiesbadenu a vyučoval jako profesor nukleární medicíny na univerzitě v Mainzu. V roce 2009 založil prof. Spitz charitativní nadaci Informace o ochraně zdraví a prevence (dsgip).

Od loňského roku provozujete webovou stránku www.sonnenallianz.spitzen-prävention.com. Stránku, na které se každý zájemce může informovat o pozitivních vlastnostech slunce. Co Vás k této prezentaci na internetu přimělo?
Prof. dr. Jörg Spitz: Založením “Akademie pro lidskou medicínu s.r.o.” v roce 2014 jsem položil profesionální základ toho, aby se informace o kvalitě zdraví šířily nejen jako knihy, nýbrž ve všech médiích. K tomu patří vedle sociálních médií i odpovídající informační platformy na internetu. Prvním úspěšným pilotním projektem byl a je informační portál pro pacienty s roztroušenou sklerózou (www.life-sms.org) - nemocí, při jejímž vzniku a průběhu hrají, jak je všeobecně známo, významnou roli i slunce a vitamin D. Protože bez ohledu na veškeré snahy a částečné úspěchy při šíření informace o slunečním hormonu vitaminu D žije pořád ještě většina obyvatelstva, co se vitaminu D týče, v hluboké neznalosti, bylo nanejvýš třeba jako doplnění k mým četným knihám a přednáškám vytvořit informační portál o významu slunce a vitaminu D pro naše zdraví.

Docela velké téma a každý rok znovu bezmála ve všech novinách: slunce a rakovina kůže. Téma, kterým se podněcuje strach ze slunce. Tisk píše o více než 200.000 nových onemocněních ročně. Kde se tahle čísla berou? 
Prof. dr. Jörg Spitz: V souvislosti s tímto tématem se objevují často “spiklenecké teorie”. Myslím, že se jedná prostě a jednoduše jako v mnoha jiných oblastech denního života o masivní ovlivňování přes média v rámci zajištění zájmů jednotlivých skupin nebo institucí - nezávisle na tom, zda to někomu ublíží či nikoliv. Tak například ta velká studie o melanomech, kterou se chtěla dokázat škodlivost slunečního světla, ukázala přesný opak: výzkum 30.000 žen prokázal po 20 letech dvojnásobně vyšší úmrtnost u těch, které slunce odmítaly ve srovnání s těmi, které si ho užívaly. Když se riziko srovnávalo s jinými faktory životního stylu, bylo vyhýbání se slunci pro zdraví stejně tak škodlivé jako kouření! Sotva k uvěření, ale lze se to dočíst v příslušných databázích.

Právě slunění v soláriu je neustále a s oblibou terčem negativních hodnocení. To se v zásadě nezměnilo ani zavedením předpisů ohledně ochrany proti UV záření, povinností informovat zákazníka, povinností odborného vzdělání pro personál a redukcí UV záření na maximálně 0,3 watu/m². Jak má člověk během měsíců s nedostatkem slunečního svitu načerpat dostatečné množství vitaminu D?
Prof. dr. Jörg Spitz: Ano, solária se stala takříkajíc obětním beránkem národa. Přitom v minulém století obdržel jeden kolega za vynález umělého slunce Nobelovu cenu za medicínu a po celém světě byly tímto umělým sluncem ozařovány děti, aby se zastavila rachitis.

S ohledem na umělé slunce také mnoho lidí nechápe základní fyziologické souvislosti. Dnes víme, že kůže nejen drží pohromadě rozsáhlou tukovou tkáň našeho těla, ale je také endokrinním orgánem, tj. žlázou, která produkuje životně důležitý hormon - totiž sluneční hormon vitamin D prostřednictvím UVB záření ve slunečním světle.

Pokud není tento orgán pravidelně používán, nedochází k produkci těchto hormonů a tím je eliminován jeden řídící faktor v našem těle. Je to srovnatelné se svalstvem. Proto je tělesná aktivita tak zdravá - nejen kvůli s ní spojenému lepšímu prokrvení orgánů. Totéž platí pro kůži: bez UVB záření žádný sluneční hormon! A kůži je úplně jedno, jestli je původcem toho záření “pravé” slunce, nebo umělé slunce v soláriu. Ta magická formule pro UV záření je stejná jako pro všechny faktory, které na tělo působí: dávka dělá jed.

Vitaminu D se přisuzuje rozsáhlý vliv na lidský organismus. Upírají-li se slunci jeho léčivé a ochranné účinky, což se v příslušných kruzích děje, jaké následky to může mít?
Prof. dr. Jörg Spitz: Skutečná ekologická katastrofa už je dávno tady. Epidemie takzvaných civilizačních chorob, začínajíc demencí, přes diabetes až k průběhu těhotenství a ohrožení zdraví vyrůstajícího dítěte. A už dávno se nejedná jen o známé měknutí kostí (rachitis), nýbrž o řadu autoimunitních onemocnění v pozdějším životě dítěte, jako astma, alergie a diabetes typu 1, protože imunitní systém dítěte je správně “vyladěný” jen tehdy, když matka má dostatek vitaminu D.

Jak bylo řečeno, opravdová katastrofa, která by se dala snadno odstranit, kdybychom pravidelně na pár minut denně vystavili svou kůži slunci.

Nedávno došla mezinárodní skupina vědců kolem prof. dr. Jörga Reichratha k závěru, že žádná jednoznačná souvislost mezi používáním solárií a černou rakovinou kůže neexistuje. Autoři zde popírají různé zveřejněné články na toto téma, kromě jiného i dvě zprávy EU a WHO. Jak hodnotíte výsledky téhle metastudie?
Prof. dr. Jörg Spitz: Toto uvedení na pravou míru už bylo více než načase, protože ze strany zainteresovaných kruhů je stále sugerováno, že pozitivní účinky slunce a vitaminu D nejsou odůvodněné, neboť až dosud chyběly studie, které by je doložily důkazy.

Právě tohle se však týká i tvrzení, že UVB záření je zlo, které je zodpovědné za černou rakovinu kůže. Nezávisle na tomto renomovaném výzkumu publikovali italští kolegové, že náš životní styl (už zase) velmi podstatně ovlivňuje riziko výskytu černé rakoviny kůže. Právě kombinace kouření a nadváhy vede k výraznému zvýšení pravděpodobnosti jejího výskytu. Myslím, že stále platí staré a osvědčené pravidlo: dávka dělá jed! Kdo přiměřeně a pravidelně vystavuje svou kůži UV záření, může s určitostí očekávat pro své zdraví spíš benefit než riziko.

Pane profesore Spitzi, děkujeme Vám za velmi poučný rozhovor.

/Tento rozhovor vedla Heike Moserová s prof. dr. Jörgem Spitzem pro SonnenSeiten, interní časopis organizace Spolková asociace zdravého opalování (BfB)/


Světlo je život

Co byste vždy chtěli/měli vědět o UV světle a hnědé kůži!

Existuje rada, jak si můžu déle uchovat letní opálení?
Kůže se obnovuje v cyklu 28 dnů. Přitom dochází k odlupování povrchových kožních buněk. Pokud se o něj odpovídajícím způsobem pečuje, vydrží opálení i déle. Pomocí těchto čtyř rad se dá opálení uchovat delší dobu:

1. Dopřejte si před dovolenou nebo předtím, než má dojít k opalování, peeling celého těla. Již odumřelé kožní buňky se tak odstraní.
2. Příliš dlouhé sprchování se horkou vodou vysušuje kůži a narušuje Váš ochranný kožní kyselý film. Proto by se všeobecně mělo dbát na to, aby byl při sprchování používán pH neutrální produkt. Po sprchování by měla být kůže ošetřena přípravkem s dostatečnou vlhkostí ve formě pleťového mléka a krému.
3. Dbejte na svou “vnitřní vlhkost” tím, že dostatečně pijete. Člověk by měl denně vypít 1,5 až 2 litry vody nebo neslazeného čaje. Jen tak bude o kůži dostatečným způsobem postaráno i zevnitř.
4. Solárium může pomoct uchovat letní opálení delší dobu. Tady, ve Vašem solárním studiu Vám bezplatně poradí a pomohou vytvořit individuální plán opalování, který Vaše letní opálení podpoří.


Ven na slunce - ale zcela vědomě!

Roztroušená skleróza a slunce
Častým následkem roztroušené sklerózy je, že postižení se méně zdržují v přírodě na slunci a především se více či méně nechtějí nebo nemohou vystavovat přímému slunečnímu záření. Ať už je to díky zvýšené náchylnosti k úžehu, nebo protože všeobecně už špatně snášejí vedro a jsou pak více imobilní. Často jsou důvody nedostatku pobytu na slunci také všeobecně menší mobilita nebo, jako je tomu u mnoha pracujících, enormní penzum práce ve vnitřních prostorách, typické pro naši dobu.

Jak dnes už mnozí vědí, existuje zejména v těchto případech nebezpečí příliš nízké hladiny vitaminu D, která by ale u lidí s roztroušenou sklerózou měla být bezpodmínečně na vyšším až vysokém stupni. Jednoduché nahrazování slunečního světla suplementací vitaminem D3 jako doplňkem stravy (nebo v extrémně vysokých dávkách prakticky jako lékem) opomíjí další účinky slunečního světla a zejména UVA a UVB záření. Suplementace je tedy jen druhým nejlepším řešením, ale jako doplnění má jistě smysl.

Efekt slunečního světla je souborem jeho (částečně ještě neznámých) účinků
Slunce znamená víc než jen tvorbu vitaminu D prostřednictvím kůže. Ví se, že se stav vitaminu D v krvi dá pobytem na slunci výrazně zvýšit pouze u etnik kavkazského původu.

U etnik afrického a latinskoamerického původu to funguje jen omezeně, přesto i u nich existuje snížené riziko roztroušené sklerózy při intenzivním pobytu na slunci ve srovnání s těmi jedinci tmavé pleti, jejichž kůže byla vystavena slunečnímu záření jen málo. Toto snížené riziko roztroušené sklerózy prostřednictvím vysokých dávek slunečního záření během celého života je nezávislé na etniku jako takovém.

Ještě není jasné, které další faktory slunečního světla jsou u roztroušené sklerózy relevantní pro pozitivnější průběh tohoto onemocnění (popř. před tímto onemocněním mohou chránit). Ale je stále zřetelnější, že přímé sluneční záření na kůži (samozřejmě nějakou dobu bez ochrany proti slunci!), tedy přímý kontakt se slunečním světlem - a to především v létě - může mít na roztroušenou sklerózu významný vliv a redukuje aktivitu této nemoci. To je imunologicky dokazatelné!

Další studie dokládá efekt slunečního světla - ale co je jeho opravdovou příčinou?
V časopise Neurology byla v březnu 2018 zveřejněna studie týmu kolem Helen Tremlettové (Centrum pro zdravý mozek a lékařská fakulta (neurologie), Univerzita Britské Kolumbie ve Vancouveru, Kanada) s relativně mnoha zdravotními sestrami v USA jako jejími účastnicemi (hodnoceno při ní bylo 151 případů roztroušené sklerózy za účasti 231 respondentů), která potvrzuje, že život v amerických státech, kde jsou lidé během dětství a v letech před propuknutím roztroušené sklerózy vystaveni vysoké intenzitě UVB záření, je spjat s nižším rizikem tohoto onemocnění. Proto se předpokládá, že eventuelně UVB paprsky by mohly být rozhodujícím faktorem, a to tím, že zvyšují počet regulačních buněk. Možná je to ale také (navíc) komplexní souhra mezi tvorbou serotoninu a melatoninu, která je řízena slunečním světlem přijímaným přes oční sítnici.

Navíc i UVA záření má imunologické účinky. Až v roce 1987 bylo objeveno, že oxid dusnatý (NO), všeobecně známý pouze jako toxin, je produkován prostřednictvím kůže vlivem slunečního záření a je důležitým mediátorem regulace krevního toku a funkce krevních destiček. Krátce poté byl také rozpoznán význam NO jako efektoru imunitní obrany a jako neurotransmiteru.

Dá se tedy říct: příroda nevytvořila spektrum slunečního záření zbůhdarma!  

Zdravé UVB záření?

Každopádně výsledkem výše zmíněné studie je, že u značné množství let pozorovaných žen bylo riziko roztroušené sklerózy o 45% menší, žily-li v amerických státech s vysokou nebo vyšší intenzitou UVB záření oproti těm, které žily v oblastech, kde je tato intenzita nízká. Žily-li až do svých 15 let v regionu s vysokou intenzitou UVB záření, bylo toto riziko dokonce o 51% nižší ve srovnání s těmi, které během svého dětství nebyly vystaveny tak vysokým dávkám UVB záření. U žen v regionech s vysokou intenzitou UVB záření, které přinejmenším do svých 15 let během letních měsíců navíc provozovaly spoustu venkovních aktivit, se riziko, že v dospělosti onemocní roztroušenou sklerózou, zredukovalo dokonce o 55% oproti těm, které byly spíše domácí puťky.

Až dosud byly UV paprsky (i UVB) obávané proto, že mohou způsobit rakovinu kůže. Jako vždy, záleží na dávce. Aktuální studie ukazují, že pravidelná mírná intenzita UVB záření riziko rakoviny kůže  dokonce výrazně redukuje. Existují již také první náznaky toho, že pacienti s roztroušenou sklerózou onemocní rakovinou kůže řidčeji než ti, kteří roztroušenou sklerózu nemají. To platí přinejmenším tehdy, pokud se vyvarují úžehu a dbají na to, že celá oblast hlavy včetně dekoltu příliš dobře nesnáší intenzivní slunce. Tady je nebezpečí rakoviny kůže všeobecně vyšší.

Využívejte léčivou a preventivní sílu slunce, především v období od dubna do října. Vystavte se, pokud možno denně, na krátkou dobu 10 - 20 minut slunci s nechráněnou kůží. Vyvarujte se při tom nejen úžehu, ale i příliš silného zahřátí organismu. Choďte raději víckrát denně do přírody nebo navštěvujte pravidelně solární studio,aby Vaše mobilita nebyla zatížena Uhthoffovým fenoménem. Vaše zdraví a Váš imunitní systém Vám za to poděkují.

/Helen Tremlett, Feng Zhu, Alberto Ascherio and Kassandra L. Munger. Sun exposure over the life course and associations with multiple sclerosis. Neurology, March 7, 2018 DOI: 10.1212/WNL.0000000000005257 [ABSTRACT]
Reichrath, J., Saternus, R., & Vogt, T. (2017). Endocrine actions of vitamin D in skin: Relevance for photocarcinogenesis of non-melanoma skin cancer, and beyond. Molecular and Cellular Endocrinology, 453, 96-102. [ABSTRACT]/



Kakao je důležitým zdrojem vitamínu D

Vitamín D je důležitou složkou proti křehkým kostem a nachlazení.

Bylo zjištěno, že kakao je zdrojem vitaminu D
Čokoládoholici pozor! V kakau je velké množství vitaminu D! Dokazuje to nyní jedna aktuální studie. Co to znamená pro zdraví a milovníky čokolády?

Když na podzim začnou být dny kratší a chladnější, osladí si člověk odpoledne doma milerád horkou čokoládou. Příští kakao Vám bude chutnat určitě dvojnásob, neboť výsledky nejnovější studie ukazují, že kakao a produkty, které kakao obsahují, dodávají spoustu vitaminu D!

Studie dokazuje: kakao je skvělým zdrojem vitaminu D
Odborníci na výživu z Univerzity Martina Luthera v Halle a Wittenbergu (MLU)            a Institutu Maxe Rubnera analyzovali pomocí moderních výzkumných nástrojů různé produkty obsahující kakao s překvapivým výsledkem.

Studie dokazuje, že produkty obsahující kakao jsou skvělým zdrojem vitaminu D2! Jeho obsah však údajně silně kolísá výrobek od výrobku, dodávají členové výzkumné skupiny v tiskovém prohlášení. V tmavé čokoládě prokázali obzvlášť velké množství, zatímco v bílé čokoládě ho bylo výrazně méně.

Odbornici na výživu prof. dr. Gabrielu Stanglovou z Univerzity Martina Luthera to nepřekvapuje. “Je to tím, že obsah kakaa v bílé čokoládě je výrazně menší. To potvrzuje naši domněnku, že kakao je zdrojem vitaminu D2.

Co to znamená pro milovníky čokolády?
Že kakao je skvělým zdrojem vitaminu D, však neznamená, že milovníci čokolády by si jí teď měli bezuzdně nacpávat břicho. “Člověk by musel sníst obrovské množství čokolády, aby tím pokryl potřebu vitaminu D2. To by bylo vzhledem k vysokému obsahu cukru a tuku extrémně nezdravé”, soudí Stanglová. Ani zjemnění smetanou, marshmallow apod. nezabrání vážnému narušení kalorické rovnováhy, takže zdraví podporující přísady kakaa jsou zatlačeny daleko do pozadí.

Nedostatek vitaminu D je velmi rozšířený
Spousta lidí v Evropě trpí během tmavých podzimních a zimních měsíců nedostatkem vitaminu D. Následkem jsou křehké kosti (osteoporóza), zvýšené riziko onemocnění dýchacích cest a nachlazení, stejně jako depresí.

Vitamin D má pro tělo velký význam a vyskytuje se ve dvou variantách: vitamin D2 a vitamin D3. Druhý zmíněný se působením slunečního světla sám tvoří v kůži člověka. Aby byla pokryta potřeba vitaminu D, doporučuje se pobyt na slunci od 10 do 30 minut. Přitom musí UV záření dopadat přímo na nahou kůži, stačí na paže a obličej.

Vitamin D2 je oproti tomu přijímán prostřednictvím stravy. Bohaté na vitamin D jsou například sleď, losos, avokádo, žampióny a nově k nim přibylo kakao. Výhradně prostřednictvím stravy se však potřeba vitaminu D pokrýt nedá. Může ovšem podpořit dosažení doporučených hodnot.

Proto je kakao zdravé
Kakao je bohaté na bílkoviny a obsahuje velké množství vláknin. Kromě toho má lehce povzbuzující účinky, a to díky tomu, že obsahuje teobromin, teofylin a v menší míře i kofein. V čistém kakaovém prášku jsou navíc obsaženy minerály jako hořčík a draslík, stejně jako důležité antioxidanty, které chrání naše buňky před škodlivými volnými radikály a předčasným stárnutím.

“Kakao je důležitá potravinová komodita, protože navíc obsahuje druhotné rostlinné substance, které jsou prospěšné pro kardiovaskulární systém”, dodává odbornice na výživu Stanglová.


Vitamin D: překvapivé účinky na imunitní systém
a při roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza
Počtem 223.000 postižených byla roztroušená skleróza v roce 2015 v celém Německu jedním z nejčastějších neurologických onemocnění v rané dospělosti.

Toto onemocnění se vyskytuje v relaps remitentní nebo v progresivní formě (sekundárně nebo primárně progresivní).

Roztroušená skleróza je primárně zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému s fokální demyelinizací nervových vláken. Dochází k poškození jejich ochranného obalu, což vede ke zhoršení nervové vodivosti (v závažných případech ke kompletnímu výpadku) a k rozličným neurologickým symptomům. Příčinou těchto poškození je pravděpodobně autoimunitní reakce. Klinický obraz je tvořen různými neurologickými poruchami: ochrnutí, poruchy zraku a chůze, k nimž mohou později přibývat i psychické poruchy, jako jsou deprese a psychózy.

UV záření podporuje zdravý vývoj imunitního systému
Vědci z univerzity v Münsteru dospěli v rámci pokusů s pacienty s roztroušenou sklerózou stejně jako v rámci pokusů na zvířatech k následujícímu výsledku: mírné sluneční záření podporuje zdravý vývoj imunitního systému a pomáhá mu při ochraně centrálního nervového systému.

Prof. Karin Loserová, jedna z autorek studie: “Ze zkušeností s léčbou lupenky víme, že UV světlo má pozitivní účinky na imunitní systém.” Nyní se vědci věnovali otázce, zda by tyto účinky mohly být prokazatelné i u jiných autoimunitních onemocnění.

Po dobu šesti týdnů bylo devět pacientů s roztroušenou sklerózou pravidelně ozařováno ve speciálně pro tento účel zkonstruované komoře pro sluneční simulace. “Výsledky jsou překvapivé”, říká Loserová, “v krvi a v kůži pacientů se našlo již po prvním ozáření víc regulačních T-buněk a dendritických buněk než předtím.” Oba typy buněk chrání imunitní systém před tím, aby se při přehnané reakci sám napadl - tento nebezpečný proces je hlavním příznakem roztroušené sklerózy.

Tým vědců  (Breuer et al., 2014) prokázal, že UVB záření vyvolává v imunitním systému pacientů s roztroušenou sklerózou komplexní proces: v ozářené kůži se tvoří tolerogenní dendritické buňky, které pak v lymfatických orgánech generují a aktivují regulační T-buňky.

Paralelně identifikovali u myší přesné molekulární dráhy, které při UVB záření hrají roli: regulační buňky vzniklé vlivem UV záření putují z kůže k místu zánětu, tedy do krve, do kostí nebo - jak je tomu u pacientů s roztroušenou sklerózou - do centrálního nervového systému. Tam vyvolají ochrannou reakci imunitního systému, a omezí tak sebezničující autoimunitu. Ovšem tento efekt pominul rychleji než opálení: byla-li léčba byť i jen na několik málo dní přerušena, krevní hodnoty a imunitní status se opět zhoršily - jak u myší, tak i u lidí.

Výsledky jasně ukazují, jak environmentální faktor, UV světlo ovlivňuje vznik a průběh roztroušené sklerózy. “Očividně existuje spojení mezi kůží a nervovým systémem. UVB záření má vliv na imunitní toleranci v nervovém systému. Tento vliv je krátkodobý, oboustranný a daleko přesahuje účinky samotného vitaminu D”, říká prof. Heinz Wiendl, ředitel kliniky všeobecné neurologie univerzity v Münsteru.

S vitaminem D cíleně proti atakům roztroušené sklerózy
V současné době existuje nejen řada vědeckých výzkumů, které dokládají užitečnost vitaminu D, ale diskutuje se i o cílené terapii tohoto onemocnění prostřednictvím vitaminu D. Základem těchto úvah je klinická studie, během níž byl 12 pacientům s roztroušenou sklerózou v rámci klinického postupu po dobu 28 týdnů podáván vitamin D ve vysokých dávkách. Denní dávka se pohybovala v rozmezí 4.000 - 40.000 UI vitaminu D (Kimball, Ursell, O'Connor & Vieth, 2007).

Léčba probíhala bez komplikací a potíží pacientů. Zatímco klinický průběh onemocnění se krátkodobě nezměnil, počet v mozku prokazatelných ohnisek se vlivem terapie zmenšil na polovinu! Tímto terapeutickým pokusem byla tudíž prokázána nejen dobrá snášenlivost vitaminu D při podávání ve vysokých dávkách, ale i přímý vliv slunečního hormonu na roztroušenou sklerózu.

V současné době je prakticky jisté, že suplementace vitaminem D u těch, kteří ho mají  nedostatek, přinejmenším u relaps remitentní formy roztroušené sklerózy, může při současné léčbě imunomodulátory snížit počet ataků o 50-70%. V resumé k této problematice, které bylo publikováno v roce 2017 (Pierrot-Deseilligny & Souberbielle), se uvádí pokles počtu ataků o 50-70% díky pozitivním účinkům vitaminu D, ovšem zejména při současné léčbě imunomodulátory. Studie navíc stanovuje hranici účinnosti s ohledem na dosažitelnou hladinu vitaminu D v krvi. Nad 60 ng/ml nebyly pozorovány žádné další pozitivní účinky.

Následující diagram znázorňuje pozitivní účinky léčby vitaminem D při současném podávání imunomodulátorů. Sloupečky znázorňují v procentech klesající četnost ataků roztroušené sklerózy, když byla hladina vitaminu D u pacientů zvýšena o 20 ng/ml.


Ale i bez současně probíhající léčby imunomodulátory jsou k dispozici signifikantní výsledky. Již v roce 2010 byly v jedné srovnávací studii pozorovány zřetelné imunomodulační účinky a výrazný pokles počtu ataků vlivem vysokých dávek vitaminu D (Burton et al.).

UV záření a vitamin D pomáhají při prevenci roztroušené sklerózy stejně jako při léčbě této nemoci v jakémkoliv stadiu. Veškeré informace o tom, jak můžete dosáhnout optimální hladiny vitaminu D je však potřeba řešit se svým ošetřujícícm lékařem.
/Sebastian Weiss 6. prosince 2018/


Vitamín D není důležitý jen pro imunitní systém, ale
chrání i před rakovinou a depresemi

Každý druhý ho má nedostatek.

Vitamin D je pro člověka jedním z nejdůležitějších vitaminů  a přece ho má každý druhý nedostatek


Vitamin D je důležitý pro tvorbu pohlavních hormonů u muže a ženy, pozitivně ovlivňuje sílu kostí a svaly. Jeho nedostatek má souvislost s četnými nemocemi, kromě jiného s demencí a rakovinou. Co byste měli vědět o “slunečním” vitaminu D a jak ho nejlépe využít? Jde hlavně o posílení vlastního imunitního systému.

Málokterý jiný vitamin má v těle tak rozmanité a důležité funkce jako vitamin D. V této souvislosti je nejvíce známo, že vitamin D může chránit před infekcemi a že je kromě toho důležité, mít dostatek slunečního svitu, protože díky jeho působení si naše tělo dokáže vitamin D samo vyrobit. Proto je vitamin D často označován také jako “sluneční vitamin”.

Co však mnozí nevědí, je, že vitamin D je vlastně jen souhrnný název pro celou skupinu životně důležitých látek, od vitaminu D1 až po D5. V souvislosti s naším zdravím je však obzvlášť důležitou formou vitamin D3 s vědeckým označením cholekalciferol. Vícero syntetickými reakcemi je pak tělem přeměňován v biologicky aktivní formu. Je-li tedy v souvislosti se zdravím řeč o vitaminu D, jedná se tím pádem většinou o D3.

Vitamin D - jediný vitamin, který si naše tělo dokáže vyrobit samo
Zatímco jiné vitaminy, jako vitamin B, C a E, musíme přijímat ze stravy, vitamin D si tělo umí vyprodukovat samo. Předpokladem pro to je UV záření. Při působení slunečního svitu na vrchní vrstvu kůže je pomocí UVB záření a lipoproteinů (obsahují cholesterol) nacházejících se na kůži předstupeň vitaminu D přeměňován na biologicky aktivní vitamin D3. 
Tímto způsobem je pokryta potřeba vitaminu D z 80 až 90 procent. Ta obnáší zhruba 20 mikrogramů na den. Zbývající vitamin D si tělo ukládá do zásobníků, které se nacházejí v játrech a v tukové tkáni. Tyto rezervy pak obvykle využívá během ročních období s nedostatkem slunečního svitu.

Zbylých 10 až 20 procent potřeby vitaminu D dostává organismus prostřednictvím potravin. Bohaté na tuto životně důležitou látku jsou tučné ryby jako sleď a losos, ale také játra, houby a žloutek. Avšak muselo by se jich zkonzumovat hodně velké množství, aby se nashromáždilo takové množství vitaminu D, které stojí za zmínku, což v praxi téměř není možné.

Supervitamin D by mohl být důležitý pro každou buňku
Přesně vzato se u této životně důležité látky jedná o předstupeň hormonu nebo prohormon, který stimuluje a řídí tvorbu různých jiných hormonů. Podle toho mají jeho funkce široký rozsah a jsou mnohostranné. Přitom jsou stále ještě objevovány další. Neboť vitamin D, popřípadě D3 nehraje roli jen v rámci hormonální rovnováhy a imunitního systému. Mezitím už se ví, že skoro každá tělní buňka disponuje i receptory pro vitamin D. Spektrum působení supervitaminu by tedy mohlo být ještě podstatně větší, než je dosud známo.

Vitamin D - důležitý nejen pro kosti a imunitní systém
Známy a prokázány jsou dodnes již následující úlohy vitaminu D:

Imunitní systém: Bez vitaminu D nemohou některé buňky imunitního systému vůbec pracovat. Jsou to například T-buňky, které patří do skupiny lymfocytů. Vitamin D má přitom dvojí důležitou funkci: na jedné straně podporuje produkci určitých obranných buněk, na druhé straně moduluje neadekvátní imunitní odpověď na normální míru. Proto je vitamin D tak významný při autoimunitních onemocněních, revmatoidní artritidě a dokonce i roztroušené skleróze. Různé studie naznačují, že nedostatek vitaminu D by u těchto nemocí mohl hrát jistou roli.
Tvorba kostí: Vitamin D je důležitý, aby byla kost dostatečně mineralizována. Reguluje především funkci buněk podílejících se na vytváření kostí, osteoblastů. Tím je tento vitamin pro zdravé kosti stejně nenahraditelný jako vápník. Nejznámějším příkladem toho, co může nedostatek vitaminu D v tom nejhorším případě v kosti způsobit, je rachitida. Toto onemocnění, způsobené nedostatečnou výživou či nedostatkem slunečního záření vedlo ještě začátkem minulého století u dětí k těžkým poruchám tvorby kostí (měknutí kostí, vpáčený hrudník apod.).
Svaly: Vitamin D podporuje také tvorbu svalstva a jak ukazují výzkumy, do jisté míry chrání i před ztrátami svalové hmoty způsobenými přibývajícím věkem.
Mozek a nervy: Studie posledních let prokázaly, že vitamin D by mohl hrát nezanedbatelnou roli při prevenci různých onemocnění mozku a nervů, např. při různých formách demence, jako jsou Alzheimerova choroba a Parkinsonova nemoc, ale také při mrtvici. Navíc může vitamin D výrazně snížit nebezpečí pádu u starších lidí. Pády ve vyšším věku jsou v rámci péče o seniory považovány za vysoce rizikový faktor. Často totiž při nich dochází ke zlomenině krčku stehenní kosti, což může vést k upoutání na lůžko a imobilitě.
Deprese: Především při takzvané zimní depresi, vyvolané nedostatkem světla může vitamin D pozitivně ovlivnit náladu. Poslední výzkumy navíc ukazují, že existuje také souvislost mezi těžkými depresemi a výrazným nedostatkem vitaminu D.
Rakovina: Skutečností je, že v oblastech s malým množstvím slunečního svitu je výskyt rakoviny vyšší než v zemích poblíž rovníku. Příčinou toho by mohlo být, že nedostatek světla má za následek kromě jiného i nedostatek vitaminu D. Podrobněji to zkoumaly některé studie a našly náznaky toho, že vitamin D by mohl redukovat proces dělení rakovinných buněk. To zřejmě platí pro rakovinu tlustého střeva, rakovinu plic a rakovinu prsu. K tomuto problému bude zapotřebí ještě dalších studií.
Diabetes: Existují náznaky toho, že vitamin D může pozitivně ovlivnit hladinu cukru v krvi. Tím prokazatelně přispívá ke zvýšení kvality látkové výměny u diabetiků.
Onemocnění srdce a krevního oběhu: Vitamin D by mohl zpomalovat tvorbu a ukládání aterosklerotických plátů v cévách. Tím by tato životně důležitá látka chránila před arteriosklerózou, nejdůležitějším rizikovým faktorem infarktu a mrtvice.
Těhotenství bez komplikací: Vitamin D je během těhotenství důležitý nejen pro správný vývoj dítěte, ale také proto, aby nedošlo ke vzniku těhotenské cukrovky. Tyto souvislosti jsou vědecky dobře prozkoumány.
Sexuální síla pro muže a ženu: Hormonální regulace závisí v mnoha směrech na vitaminu D, který je, jak bylo v úvodu zmíněno, vlastně prohormonem. Tato vlastnost se projevuje i při tvorbě pohlavních hormonů. Dostatek vitaminu D tak souvisí s dostatečnou tvorbou testosteronu u muže. Vitamin D může zlepšit plodnost u muže i ženy.

Vitamin D účinný proti nadváze
Přitom vědci stále ještě objevují další účinky tohoto supervitaminu. Aktuálně je to například souvislost mezi vitaminem D a obezitou. Studie s obézními dětmi ukázala, že díky doplňkům vitaminu D klesá index tělesné hmotnosti (BMI), dochází ke snížení tělesného tuku a zlepšují se hodnoty krevních tuků.

Nedostatek vitaminu D ve společnosti v nadbytku
Široké a ještě stále rostoucí spektrum působení vitaminu D však na druhé straně zřetelně ukazuje, jak velké zdravotní problémy může nedostatek této životně důležité látky způsobovat. Neboť i když je dnes kvalita výživy většiny lidí na mnohem vyšší úrovni a lidé se pohybují pod širým nebem víc, než tomu bylo v minulosti, kdy děti měly často rachitidu, je nedostatek vitaminu D více rozšířený, než se čekalo. Nedostatečně zásobena je jím více než polovina lidí žijících ve střední Evropě a tento nedostatek vitaminu D se dokonce ještě zvyšuje.

Příčiny jsou následující:
Mnoho lidí používá opalovací krémy. Ty jsou sice účinné jako prevence proti rakovině kůže, chrání však kůži tak efektivně, že UV záření neškodí, ale také nemůže působit. Tím se brzdí tvorba vitaminu D.
Prachové částice a smog výrazně redukují množství slunečních paprsků dopadajících na pokožku.
Mnohé skupiny osob pobývají zřídka pod širým nebem. Dříve to byli především senioři a chronicky nemocní. Dnes do této rizikové skupiny patří i mladiství, protože se na čerstvém vzduchu už téměř nezdržují.
Ohroženi jsou i lidé, kteří se do značné míry zahalují, například z kulturních důvodů.

Předcházet nedostatku vitaminu D a kompenzovat ho
Příznaky nedostatku vitaminu D ovšem nejsou vždy jednoznačné, projevují se od náchylnosti k infekcím až po ranní bolesti kostí. Ten, kdo si chce být zcela jistý, může si nechat hladinu vitaminu D otestovat u lékaře (náklady kolem 30 eur). Ten Vám pak často poradí suplementaci vitaminu D, a to nejen v létě.

Doporučují se denní dávky od 1000 jednotek. Předávkování ostatně prakticky není možné, protože játra a ledviny musí přijatý vitamin D na jeho aktivní formu teprve přeměnit. A to udělají jen tehdy, když je to skutečně potřeba. Do té doby zůstane tato životně důležitá látka neaktivní.

Vitamin D je důležitý pro naše zdraví. Syntetizuje se v kůži především prostřednictvím UV záření. Řada faktorů, například znečištěný vzduch v našich městech, však způsobuje, že tahle vlastní produkce této životně důležité látky je zpomalována. Přitom nedostatek vitaminu D je spojen s rizikem nejrůznějších onemocnění: od náchylnosti k infekcím možná dokonce až po rakovinu, což ovšem musí být v budoucnu ještě podrobněji vědecky prozkoumáno. Pomocí preparátů s vitaminem D se dá tento nedostatek cíleně kompenzovat.
/FOCUS-Online-Autorka Monika Preuk, Čtvrtek, 29.11.2018, 09:59, překlad: Rostislav Landsman, PhDR, korektura: Kateřina Smithová/


Způsobuje používání solária rakovinu kůže?

Žádné seriózní důkazy pro souvislost mezi melanomy a používáním solária nejsou.
Ačkoliv se z různých míst neustále varuje, že umělé UV záření má per se negativní účinky ohledně rakoviny kůže, nebyl pro to dosud předložen ještě žádný seriózní důkaz. K tomuto závěru došel profesor dr. Jörg Reichrath, vedoucí lékař dermatologické kliniky na univerzitní klinice Homburg. Prošel přitom veškeré studie databází „Medlin“ a „ISI Web of Science“ vztahující se k používání solária.

Zveřejněná tvrzení opačného druhu se opírají o výzkumy, jejichž nedostatečné údaje nedokazují žádné kauzální souvislosti. Tyto studie sice dokládají lehce zvýšený nárůst melanomů při používání solária, ovšem zanedbány přitom byly rozhodující vlivy. Používání solária může být například indikátorem i jiného nadměrného působení slunečního záření a v důsledku toho častějších úžehů. To už by mohlo riziko melanomů zvýšit.

Ani zprávy publikované ze strany EU a WHO, které bezpečnou horní hranici UV záření vylučují, nemohou profesor Reichrath a jeho kolegové potvrdit. Podle aktuálních vědeckých poznatků vychází tým kolem Reichratha z toho, že umírněné používání solárií nemá negativní účinky ohledně vzniku rakoviny kůže.
Výsledky výzkumů profesora Reichratha a jeho týmu se mohou opřít i o další studie, které ukazují, že pravidelné opalování a s tím spojená produkce vitaminu D dokonce chrání před tvorbou melanomů. Tak bylo například v jedné studii (Godar et al.) z roku 2009 zjištěno zvýšené nebezpečí melanomů u zaměstnanců, kteří pracují v uzavřených prostorách. Oproti tomu u lidí, kteří tráví většinu času na slunci, se rakovina kůže objevuje v daleko menší míře.

Rozhodující pro zdravé opalování je tedy přiměřené množství UVB záření, protože právě to stimuluje endogenní produkci vitaminu D. Přitom je jedno, jestli je zdroj opalování umělý, jako solária, nebo k němu dochází přímo sluncem.
/Sebastian Weiß 2. květen 2018 - Jörg Reichrath, P. D. (2018). Kein eindeutiger Zusammenhang zwischen Solariennutzung und Schwarzem Hautkrebs [Abstract]. Info Campus International. doi:Anticancer Research 38: 1111-1120 und 1187-1199 (2018), Godar, D. E., Landry, R. J., & Lucas, A. D. (2009). Increased UVA exposures and decreased cutaneous Vitamin D3 levels may be responsible for the increasing incidence of melanoma. Medical Hypotheses,72(4), 434-443. doi:10.1016/j.mehy.2008.09.056/

SOLÁRNÍ STUDIA NAOMI
SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI SOLÁRIUM - SOLÁRNÍ STUDIO NAOMI
PLATEBNÍ KARTY SOLÁRNÍ STUDIA NAOMI

Follow behance

FACEBOOK TWITTER
SOLÁRNÍ STUDIA NAOMI EXUN Team s.r.o.
Office House Roháčova 188/37
130 00 Praha 3
IČO: 286 04 211
DIČ: CZ 28604211
Spisová značka: C 168053
vedená u Městského soudu v Praze
© Solární studia NAOMI 2015
All rights reserved
Všechna práva vyhrazena